Aurignacien

Antropark vznikl jako součást webových stránek Akademie věd ČR v Brně v roce 2005.

© Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák

Kontakt - Libor Balák:    antropark@seznam.cz

 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

Zpět na domovskou stránku Antroparku

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\anglie.gif

CIVILIZACE AURIGNACIENU

Éra velkých evropských loveckých civilizací severského typu  43 000 - 30 000 let 

Rekonstrukční představa aurignáckého muže s výbavou vycházející především z nálezů z lokality Mladeč z centrální Moravy. Moravské nálezy pocházejí z mladšího aurignacienu a nezahrnují jen artefakty, ale i několik lidských lebek a jejich částí.

 

Mapka Evropy s obrysy kontinentu před 35 000 lety s vyznačením "čerchovaně" panevropské kultury aurignacienu. Bílé kruhy vyznačují archeologické lokality - nalevo Hohlenstein (Německo), napravo Mladeč (Morava).

 

Podle ojedinělých dat se v Evropě na konci éry přechodných kultur začínají objevovat snad už první aurignacienské lokality, ale teprve s nástupem nejstarší fáze mladého paleolitu (40 000 - 30 00 let) nastává největší rozkvět první velké mladopaleolitické kultury, o níž bezpečně víme, že byla nesena už moderním člověkem a stala se panevropskou. Nálezy z Moravy zahrnují jak kulturní artefakty, tak kosterní pozůstatky z doby před 33 tisíci lety (lokalita Mladeč). Aurignacien byl první severskou celoevropskou civilizací moderního člověka, i když některá období jeho dlouhé historie byla klimaticky příznivější. Časově leží hlavní jádro aurignacienu především kolem 35 až 30 tisíc let, kam spadá většina dat. Výjimečně se objevují jak data starší, tak ale i data podstatně mladší. Právě v této souvislosti je zajímavé, že na Moravě a v Rakousku archeologická mapa gravettienských sídlišť prozrazuje, že je možné, že gravettienci ztratili někdy před 23 000 roky územní kontrolu nad střední částí Moravy. Naznačují to některá data osídlení střední Moravy kulturami aurignacienské tradice. Tato představa je podpořena skutečností, že v té době se moravský i rakouský gravettien otvírá kulturnímu vlivu z východu. Můžeme si představit, že tradiční přímá cesta ze severu na jih se surovinami z Krakovska není možná a tak dochází k vytvoření nové východní cesty, která střední část Moravy obchází. Je tedy možné, že příčinou byli právě postaurignáčtí lidé, jejichž kultura se orientovala na jiný typ terénu a zvěře než u samotných gravettienců.

 

Člověk a mytologie

Lev-člověk, mytologická bytost  (rekonstrukční transformace)

Rekonstrukční metamorfóza zachycuje nejstarší přímý doklad mytologického předmětu a mytologické bytosti zároveň (stáří přes 30 000 let, lokalita jeskyně Stadel-Höhel, Hohlenstein - Německo).

(Další podrobnější materiál o mytologii, přímých dokladech textilu a provaznictví na stránkách Persona gravettienu a doporučujeme knihy Jiřího Svobody, Čas lovců a Paleolit Moravy a Slezska.)

 

Jedna z možností, jak si vyložit tuto aurignacienskou sošku. Předně nic nenaznačuje, že jde o znázornění ženy. Soška snad představuje ptačího muže nebo oranta či postavu člověka držícího vysoko plášť. Ukazuje více než prostou figurku v konkrétním gestu. Na rukách vidíme rýhy, které mohou znázorňovat třásně, ale také peří, zadní strana nese plošný, geometrický dekor. Bližší identifikaci sošky znemožňuje silné poškození určitých částí. Nicméně informace pro samotnou personu aurignacienu jsou i tak zřejmé a podobné jiným aurignacienským materiálům jako zdobení, které je soustředěno na paže, reaguje na anatomii těla a uplatňuje se geometrizace čtverce a obdélníku (zdobení je komponováno podle pomyslných obdélníkových nebo čtvercových sítí). Evidentně se v aurignacienu zdobí i holé tělo. To koresponduje s teplejším klimatem oproti pozdějšímu gravettienu. Ani pokrývky hlavy nemají takový význam jako v pozdějším gravettienu. Soška pochází z jeskyně Geißenklösterle v Německu.

 

Hudba

Z aurignacienu jsou dobře dochované píšťalky – flétny a to nejen z ptačích kostí, ale i z mamutoviny. Vedle dokonalé řemeslné úrovně tak sledujeme jinak těžko uchovatelnou oblast - hudbu. Jestliže se použilo vhodnější dřevo, byl pro archeologii takový materiál ztracený. Proto tyto kostěné nástroje (ptačí kost, mamutovina) mají tak ohromnou cenu. Lokalita jeskyně Geißenklösterle- Německo.

U nás se tématikou hudby zabýval antropolog a paleo-etnolog Mgr. Roman Bortel.  

 

 

Zbraně a artefakty

Aurignacienské kostěné hroty z jeskyně Mladeč u Olomouce na Moravě. Hroty jsou dvojí velikosti, jedny menší, které by mohly být užívány jak pro vrhače tak pro luky, velký hrot pak pro oštěp. Podobné kostěné hroty jsou známy i z jiných lokalit, ale jejich tvar je na bázi odlišný (vyříznutý klín). Hroty v ráně zřejmě pracovaly jen hmožděním tkáně přes páku, kterou vytvořila váha zbytku ratiště. Plocha hrotu napovídá, že střela byla stabilizovaná, aby minimalizovala kontakt se žebry loveného cíle.

 

Různé variace interpretací dílčího užití konkrétních kostěných artefaktů aurignacienu z Moravy (Mladeč)

Předmět neznámého upotřebení, taktéž z lokality Mladeč, je na obraze přiřazen coby součást většího celku. Jedná se pouze o možnou ilustraci využití předmětu, konkrétnější určení nám uniká.

 

Možné způsoby připevnění provrtaných zubů z téže moravské lokality.

 

Nesmíme zapomínat, že tyto společnosti nežily jen lovem, ale různou měrou byl pro ně důležitý i sběr. Lov a sběr u nedávných kultur i v náročných podmínkách zajistí živobytí překvapivě už po několika málo hodinách denně.

 

 Ženská figura v umění aurignacienu

Souladné rekonstrukce z drobné řezby (skulptury) nalezené v Rakousku (Galgenberg) představují dvě základní interpretace vysvětlující možné pozice zobrazovaného těla. Tato soška spolu s mužem se zdviženými pažemi na jiné aurignacké destičce nám napovídá, že pravidla zobrazování v této kultuře nebyla tak svazující jako v pozdějším gravettienu, ve kterém by sošky byly zřejmě statičtější. Starší výklad sošky dámy byl založen na asociaci figury konkrétní tanečnice (Fany). V reále však není jisté, zda obrysová linie figurky je původní a nechybí např. pokračování paže levé ruky nebo chodidel. Rekonstrukce vychází z předpokladu, že je figurka kompletní. Poměr délky nohou k trupu i celková štíhlost sošky naznačuje, že výtvarník měl na mysli relativně štíhlou dámu v reálných poměrech proporcí, což je evidentně v rozporu s pozdějším gravettienem, kde by nohy byly při pohledu zepředu daleko kratší díky umělému posunutí klínu dolů.

Volné živé pojetí figury nalezené v Rakousku má nejbližší paralelu v reliéfu odpočívající ženy z La Madeleine ve Francii.

Rekonstrukční transformace pohodové polohy těla odpočívající ženy z reliéfu z La Madeleine ve Francii. (Přidáno jen pro srovnání, datace a kulturní příslušnosti není u tohoto mladopaleolitického zobrazení přesně určitelná.)

 

Jedena z nejstarších zobrazení ženské figury (Hohle Fels). Unikátnost této sošky tkví v tom, že nese jednoznačné doklady aurignacké persóny. Tak jako lví člověk i ona má zdobené paže a další části těla. Vedle možného plastického tetování nebo malování těla vidíme zdobení tělním páskem a snad i náramky u loktů. Soška je závěsná, hlava je zaměněna za očko, je zvýrazněna identifikace pohlaví. Ve srovnání s gravettienem, kde převažuje zdobení tělními pásky, je zde zdobení holé kůže, které má smysl teprve při určitém, časově významnějším odhalování těla, což koresponduje s klimatem. Aurignacienci tak mohli určitou část roku chodit s některými obnaženými partiemi těla. Jestliže se nahodile dochová a nahodile vykope tak málo sošek a tak významně je v nich zastoupené zdobení paží, nutí nás logika předpokládat, že toto je opakující se typ zdobení, charakteristický pro aurignacien. A můžeme také předpokládat, že statisticky i nadále u budoucích nálezů bude nejvýznamnější právě geometrické zdobení paží.

 

Tvůrce lvího člověka

Figurka lvího člověka v rukou svého tvůrce. Volná představa ukazuje surovinu, ze které je soška zhotovena – mamutovinu. Typ člověka a barva jeho kůže nemá severský charakter. Tento moderní člověk v Evropě se ještě nesetkal s klasickými glaciálními podmínkami, mohl si proto uchovat tmavou kůži po svých předcích z Afriky, ale protože sever Afriky byl v historické době osídlen bílou populací, mohla být barva kůže tohoto muže stejně tak světlá. Představit si ho můžeme např. jako opáleného Španěla. Aurignacienská kultura, jakož i předchozí přechodné kultury, byla v klimatických podmínkám podobných dnešním, středoevropským, nikoli ještě typicky severských. Protože na antropomorfních figurkách dobře sledujeme dekor, který reaguje na anatomii těla či tvar zdobeného předmětu, můžeme s klidem počítat nejen se zdobením těla, ale také se zdobením oděvu.

 

Kouzelníkova skrýš - jiný obraz tvůrce sošky lvího člověka. přidány jsou paralelní etnografické předměty, atributy a pomůcky šamana. Lebky symbolizují sílu, rychlost a plodnost.

 

Svět na úsvitu mladého paleolitu mimo Evropu

Práce v dolech  (rekonstrukční napodobenina)

Asi před 38–35 tisíci lety v Egyptě vznikají první skutečné doly na kamennou surovinu. Z hlubokých středových jam je odčerpán písek a štěrk a kamenná surovina je dobývána u dna, kde vzniká velká kruhová prostora s římsou. Odtud je materiál vyzvedáván ven středovou šachtou a směrem k mírnému svahu jsou zevnitř proráženy štoly. K otevření těchto dolů vedla tamější lidi skutečnost, že štípatelné kameny jsou řídce nalézány ve štěrkopískčité půdě a jiný způsob těžby byl neúčinný. Těžní jámy se jinak v paleolitu otevíraly běžně, archeologie jich dokonce několik našla a některé jsou daleko starší a zřejmě patřily neandrtálcům (lokalita Tata v Maďarsku).

Pro další fungování expozice Antroparku  hledáme sponzora. Více informací na

      http://www.anthropark.wz.cz/sponzoring.htm


 

Následující éra

Předchozí éra

Popis: C:\Users\Tomáš\Downloads\uvod4.jpg    

 

Gravettien

 

 

Přechodné kutlury

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další související články

 

wpe23.jpg (9093 bytes)

Maturitní otázky

Dějiny umění - umění paleolitu -  www.anthropark.wz.cz/maturita.htm

Dějepis - paleolit -  www.paleoetnologie.wz.cz/mat_ot.htm

 

 

Dětský Antropark - specializovaná expozice pravěku lidstva pro školy, školáky i děti - Antroparkbaby

 

 


 

The lord of the world (the first pictorial reconstructional project of Antropark, 1998)

 

Zpět na domovskou stránku Antroparku

 

Kontakt - Libor Balák:  antropark@seznam.cz

 © Aktualizace Antropark 2013, Autor a ilustrace © Libor Balák